středa 16. července 2008

THS 2008 aneb chlast, horrory a pěkný holky

Člověk by čekal, že sem napíši report z 43. MFF KV, leč Vary zůstaly za mým očekáváním včetně asijských filmů, tudíž se pustím raději do článečku z následující akce, jež se nadmíru vydařila, Tradičního horrorového srazu (dále jen THS). Letos se opětovně konal v hájence horrorového gurua na čsfd Mr.Apache ve Václavovicích na Ostravsku od čtvrtka 10.7. do pondělí 14.7.. A znovu se potvrdilo, že pro každoroční setkání fanoušků horroru není ideálnějšího místa. Samozřejmě o akci nepíši do asijského blogu náhodou, přestože letošním tématem byl agilní španělský horror, jelikož asijské horrory byly také v programu a několik lepších kousků z letošní chudé sezóny jsem hodil v hájovně v plen. Rvačka o ně věru nebyla. A hodně se mluvilo o fenomenální korejské My Sassy Girl, i když v jiné tónině, než bych si přál. :)


Z Prahy nás vyjelo do Ostravy, Svinova celkem sedm. Bez problému jsme se dostali až do Šenova na Ostravsku, odkuď už to bylo kousek do dobrým jídlem proslavené místní restaurace, kde na nás už čekal dobře naladěný Mr.Apache a pár dalších účastníků. Poručili jsme si pivo, potažmo čepovanou kofolu, vskutku výtečné jídlo servírované ve velkých porcích, a zábava vypukla. Postupně se přidávali další a další a dva stoly málem nestačily. Apache ode mě dostal destilát z brambor soju, tradiční to korejské pitivo v zelené třetinkové flašce, kterou máme možnost vidět v každém druhém korejském filmu. V podstatě to chutí připomíná vodku, ale je to ještě lepší. :) Největší nadšení soju vzbudilo u Vladyse, dalšího horrorového barda. Vyzunkl většinu tekutiny a zelená láhev putovala jako relikvie do jeho batohu. To už bylo v plném proudu všeobecné veselí a čekalo se již jen na Korduse (záměrně přezdívku skloňuji špatně stejně jako u obituse, správně to zní poněkud blbě), abychom se mohli přesunout na další hospodskou štaci. U fašisty.


Nevím, zda nelichotivému termínu majitel vděčí musolliniovsky holé lebce nebo militantním názorům. Každopádně tam nevaří špatně a až na jednu teplou ranní výjimku, kterou Apache nezapomněl doprovodit nelibými větami, pití dobré. A obsluhuje tam prsatá dcera pana fašisty Terezka (Romanka?). :) Atmosféru večerního pokecu trochu ovlivnila vskutku horrorová smska, ve které nejmenovaný účastník explicitně popisoval krvavý pád do kolejí během svého útěku z THS. Oklepali jsme se hrůzou a jelo se dál. :) Po další hromadné debatě proběhl přesun do hájenky, kde se obsadila výhodná místa na spaní ve spacácích, seštelovala se technika a mohlo se dívat na horrory. Nejdříve přišel na řadu stěžejní horrorový snímek letošního roku, Romerova zombárna Diary of the Dead, oblíbený to film páně horrorového experta obituse, poté epizoda z druhé série kvalitního seriálu Tales from the Crypt, jenž pro změnu zbožňuje Mr.Apache, pak podařená španělská duchařina El Orfanato a nakonec si hrstka nejodolnějších včetně mě dala před spaním půlhodinu The Abandoned s Karlem Rodenem. Hodinové ručičky ukazovaly půl pátou...


Ráno se na THS krátce po budíčku spěchá občerstvit zkoušené tělo snídaní u fašisty. Pivo, točená kofola, míchaná vajíčka. Klasika. Aby toho nebylo dost, většina se přesunula rovnou na oběd do restaurace ve Volenství. Asi tam chlapi fičeli kvůli pohledné servírce Ivance, obsluhující s hlubokým výstřihem. Však je ty prasácké řeči pak večer prozradily. :) S křehkou bioložkou Veronikou jsme byli oba syti a raději si to namířili zpět do hájovny na asijské filmy. Veronika chtěla české titulky, takže jely originální tchajwanské duchařské drama Silk a korejský mysteriózní thriller Antartic Journal. Spokojenost byla na obou stranách.


Během antarktického dobrodružství se pár lidí vrátilo a JAn hladově pokukoval po notebooku, evidentně se třesouce na Untold Story 2. :) Jenže to mu přáno dlouho nebylo. Kolem večeře jsem před spaním v pátek ještě viděl větší část nehorrorového filmu Boogie Nights, španělský zombies horror [Rec] nesoucí se na módní vlně handycam podívaných, na skupinovou kalbu ideální divočinu Zombie Strippers (polonahá zombie Jenna Jameson kroutící se svůdně kolem striptérské tyče nemá chybu), a slabší indonéskou nápodobu Cannibal Holocaustu, Primitif. Vpravdě primitivní zábava a jak správně podotkl DaViD'82 na čsfd - kanibalský film bez kanibalů. Pak si kluci pustili nějakou španělskou ptákovinu, ale to už jsem, jsa unaven, šel chrnět do spacáku.


V sobotu následovaly další obligátní vajíčka s kofolou u fašisty, pak v hájence nízkorozpočtová podivnost The Signal, pozdní oběd ve Volenství, popíjení ve vedlejší hospodě, a následné projekce epizody z dalšího Apachem obdivovaného seriálu, Buffy the Vampire Slayer, další kvalitní upířiny 30 Days of Night, španělského ceněného Faunova labyrintu, oldschool blbiny Split Second s drsňákem Rutgerem Hauerem a slušného horroru o mayských masožravých kytkách The Ruins. Tento den už s námi vyváděli intelektuál d-corso, milovnice hongkongských kung-fu filmů MaedhRos a opustili nás čahoun Rob Roy se spanilou Ony...


Nedělní dopoledne se neslo v rytmu balení. Zbylá část pražské výpravy se chystala na odjezd domů. Došlo k menšímu nedorozumění, takže jsme se ve Volenství rozloučili jen s Vladysem a Janou a ostatní místo k nám zamířili od fašisty na film, což trochu zamrzelo. Naštěstí se pak nepotvrdily obavy z návalu pasažerů ve vlacích kvůli hudební akci Colours of Ostrava a cesta do Prahy proběhla bez problému vsedě. Apachi, díky za organizaci a ostatním za fajn společnost, bylo to super! Ani se mi nechtělo domů... Za rok opět na viděnou!



(Pozn. autora: Článek není dokončený a pokud se v něm nacházejí nepřesnosti ohledně promítaných filmů, klidně mi to někam napište. Díky.)