Tento krátký příspěvek nebude mít takřka nic společného s Asií, ale bude se dotýkat mé nejoblíbenější scény ze skvělého, leč u nás nedoceněného francouzského slasheru
Haute tension (v Čechách pod zpatlaným názvem Noc s nabroušenou břitvou,
čsfd). Alexandre Aja v něm horrorovým fanouškům poprvé ukázal, že opravdu umí. Napětí a atmosféra by se v jeho filmu doslova daly krájet frézou, kterou drží rozlícená Marie ve snímku nad hlavou. A jaká je ona má nejoblíbenější scéna a proč tu o ní píši? Vzpomínáte jak na začátku Marie a Alex ještě nabity optimistickou náladou v jedoucím autě rozverně plánovaly pobyt v odlehlém domě Alexiiných rodičů? A na konci rozhovoru zahrála z autorádia parádní italská disco vypalovačka a holky si s ní zanotovaly? Tak na tuhle skladbu jsem si dnes vzpomněl. Jmenuje se
Sará perché ti amo a je od italské skupiny
Ricchi e poveri. Už jsem si ji pustil snad podesáté. :) Díky uživateli čsfd Dan9K, že narozdíl ode mě nebyl líný vytáhnout dvdčko, podívat se do závěrečných titulků, co je to zač a ještě mi ji najít na Youtube. Holt leností konkuruji vši. :) Tak tady je
ona písnička ve verzi totožné s filmem (jen s obrázky ze seriálu Dr. House - aspoň se ihned načte). Možná kýč, ale mým uším se hodně zamlouvá a už si dupu do jejího rytmu drahnou dobu...
Když už mám v názvu blogu slůvko "asijský", nemůžu se nezmínit o tom, že borec Alexander Aja je režisérem remaku průměrné jihokorejské duchařiny
Into the Mirror (
čsfd) jménem
Mirrors (
čsfd). V současnosti je snímek v postprodukci. Doufejme, že s atraktivním námětem paralelního života za všudypřítomnými zrcadly v obchodním domě se popasuje Aja lépe než Jihokorejci, kteří jeho potenciál z většiny promrhali. Jestliže budou mít Mirrors tak hutnou atmosféru, jakou disponuje začátek a především konec jihokorejského originálu, čeká nás jistojistě mysteriózní pecka.
Tento krátký příspěvek nebude mít takřka nic společného s Asií, ale bude se dotýkat mé nejoblíbenější scény ze skvělého, leč u nás nedoceněného francouzského slasheru Haute tension (v Čechách pod zpatlaným názvem Noc s nabroušenou břitvou, čsfd). Alexandre Aja v něm horrorovým fanouškům poprvé ukázal, že opravdu umí. Napětí a atmosféra by se v jeho filmu doslova daly krájet frézou, kterou drží rozlícená Marie ve snímku nad hlavou. A jaká je ona má nejoblíbenější scéna a proč tu o ní píši? Vzpomínáte jak na začátku Marie a Alex ještě nabity optimistickou náladou v jedoucím autě rozverně plánovaly pobyt v odlehlém domě Alexiiných rodičů? A na konci rozhovoru zahrála z autorádia parádní italská disco vypalovačka a holky si s ní zanotovaly? Tak na tuhle skladbu jsem si dnes vzpomněl. Jmenuje se Sará perché ti amo a je od italské skupiny Ricchi e poveri. Už jsem si ji pustil snad podesáté. :) Díky uživateli čsfd Dan9K, že narozdíl ode mě nebyl líný vytáhnout dvdčko, podívat se do závěrečných titulků, co je to zač a ještě mi ji najít na Youtube. Holt leností konkuruji vši. :) Tak tady je ona písnička ve verzi totožné s filmem (jen s obrázky ze seriálu Dr. House - aspoň se ihned načte). Možná kýč, ale mým uším se hodně zamlouvá a už si dupu do jejího rytmu drahnou dobu...
Když už mám v názvu blogu slůvko "asijský", nemůžu se nezmínit o tom, že borec Alexander Aja je režisérem remaku průměrné jihokorejské duchařiny Into the Mirror (čsfd) jménem Mirrors (čsfd). V současnosti je snímek v postprodukci. Doufejme, že s atraktivním námětem paralelního života za všudypřítomnými zrcadly v obchodním domě se popasuje Aja lépe než Jihokorejci, kteří jeho potenciál z většiny promrhali. Jestliže budou mít Mirrors tak hutnou atmosféru, jakou disponuje začátek a především konec jihokorejského originálu, čeká nás jistojistě mysteriózní pecka.
Žádné komentáře:
Okomentovat