Po vydařeném a divácky rekordním festivalu Filmasia se u mě prosinec nesl ve znamení střídavého marodění a dlouhého vánočního splínu, jenž se projevil znatelným poklesem aktivity ve všech směrech, a to třeba s blížícím se koncem roku čím dál větší nechutí dívat se na filmy (!) a vyplodit nějaký delší text. Byla to mizérie a z té mi pomohla uniknout až kamarádka May, které tímto za několikadenní péči na icq, jež mě alespoň trochu pozitivně nabila, velice děkuji. Díky, Heli, jseš super! Jsem tady, sice nejsem v plné síle, ale zase hodlám občas něco naškrábat! Od původního záměru shrnout asijský film v roce 2007 a zvolit to nejlepší, co jsem měl možnost v uplynulém roce vidět v kině a co mi proteklo přehrávačem, mi prozatím zabránily dočasně nefungující Tabulky na čsfd. To mi však nebrání uvést tu nějakou aktuální asijskou pecku. Kdo pozorně sleduje čínskou filmovou scénu, tomu jistě neuteklo, že konec roku patřil v čínských filmech válečným dramatům Assembly a The Warlords. A jelikož jsem již měl možnost druhý zmiňovaný snímek vidět, už mám jasno v tom, jestli opravdu stojí za ten obrovský humbuk, co v Číně vyvolal.
Ono, když do čínsko-hongkongské historické velkoprodukce narvete na asijské poměry astronomických 40 miliónů dolarů, z čehož polovina zamířila rovnou na účet hereckému trojhvězdí Jet Li (celých 13 miliónů dolarů gáže = asijský rekord!), Andy Lau a Takeshi Kaneshiro, s ambicí vytvořit dechberoucí válečný epos, zákonitě budete budit ta nejvyšší očekávání. Optikou čínského filmového trhu se naplnila. Tomu jistě pomohlo masivní nasazení rekordních 1027 kopií v čínských kinech. Jen v otvírací den, 13. listopadu, diváci přinesli do kas desetinu honoráře Jeta Liho. A na konci roku si už The Warlords (čsfd) v poklidu mířili ke 30 miliónkům. Tenhle biják si na sebe vydělá, to je bez debat. Avšak je otázkou, jestli vyhoví i divákovi, jehož neuspokojí jen megalomanské bitevní scény s tisíci komparsistů ve zbrojích, tradiční to čínské propriety tohoto typu snímků. Sám za sebe mohu říci, že u mě se to filmu povedlo jen napůl.
Pokud od The Warlords předem čekáte baletní poetiku Hrdiny či nablýskanou opulentnost Kletby zlatého květu, rovnou na to zapomeňte. Druhá polovina 19. století, to byly v Číně hodně drsné časy. Války o moc, bída, hladomor... Vizuální podoba snímku tuto skutečnost reflektuje a poskytuje vskutku syrovou podívanou, prohnanou filtry tmavých odstínů. Už začátek, kdy se jedna z hlavních postav po boji vyhrabe spod mrtvých těl uprostřed pláně zasypané zmasakrovanými spolubojovníky a s jazykem na vestě si to šine nehostinným údolím, aby málem umřela hlady a vysílením, jasně ukáže, že filmu nehrozí jakákoliv korektnost a končetiny v něm budou během drsných řeží opisovat elipsy vzduchem třeba jako ve Statečném srdci. A poněvadž jsme v asijských končinách, přímo se nabízí srovnání s korejským Musou (čsfd). Vždyť Jet Li v bitvě mistrně rube nepřátele bojovým kopím podobně jako Yo-seol. Jenže přiznejme si to - Musa je zkrátka lepší. Obsahuje sympatičtější hrdiny, okamžiky, kdy se divákovi dostanou pod kůži a ten jim nepokrytě fandí (Yo-seol je extratřída), mnohem uspokojivější dějovou linii a pořádnou dávku heroičnosti, jež se The Warlords pohříchu moc nedostává. Přátelství poraženého generála a dvou lupičů v tradiční historce o vzestupu, svodech moci a následné záhubě klouže pouze po povrchu a nejvíce se projevuje v bitvě, kdy si hrdinové zachrání kejhák. Ženský element, který má přinést mezi chlapy rozbroje, není také kdovíjak propracovaný, což platí i o podobě touhy po větší moci a vzájemných půtkách a intrikách, které se stanou přátelství osudnými. Historický snímek nabízí několik přitažlivých bitev (vzhledem k době za použití střelných zbraní), dlouhé obléhání, masakr bezbranných, ale v poslední čtvrtině poněkud nudí a člověk vysloveně čeká na krvavé rozhřešení. Herci za to nemůžou, snaží se (Jet Li tu podal na své poměry nebývale přesvědčivý výkon), jen od Andy Laua jsme zvyklí na výraznější role. Na vině, že The Warlords nejsou očekávaným nářezem, je určitě scénář s předvídatelnou dějovou trajektorií, povrchně načrtnutými postavami a jejich motivy a mimo bitvy slabou dramatickou stavbou, díky které pokusy o vyhrocené situace nemají dopad, který by mít měly. Škoda. Takto se z vysoce ambiciózního snímku vyvrbila jen slušná podívaná, kterou milovník historických spektáklů s velkými zbraněmi nábožně oprašovat ve vitríně asi nebude. 7/10
Žádné komentáře:
Okomentovat